Víru v Ježíše Krista nelze žít mimo církev

To je základní postulát. Pokud bychom jej popírali popřeme zároveň spasitelný Boží čin, který se stal ve vtělení Božího Syna v existenci Ježíše z Nazaretu, to, že Bůh se pro naši spásu stal člověkem.  Co je tedy církev? Je to společenství hříšníků zavolaných k pokání se zaslíbeným odpuštěním a ospravedlněním. Navzdory tomu, že ji tvoří hříšníci, je dějinným útvarem a podléhá porušení je tělem Kristovým na Zemi.

Co bylo podnětem následujících textů?

Po čase jsem opět vzal do rukou a začetl se do útlého sešitu nesoucího nadpis ZÁKLADY VÍRY ČESKOSLOVENSKÉ CÍRKVE vydaného Ústřední radou Československé církve v roce 1958. Předmluvu k němu napsal patriarcha dr. František Kovář. Potencionálního čtenáře v něm  upozorňuje, že nejde o katechismus. Zdůrazňuje naopak, že výpovědi tohoto textu "jsou projevem theologického myšlení k získání pevné a spolehlivé myšlenkové základny v církvi. Tyto základy víry Československé církve jsou vydávány jako theologická příručka k duchovní péči a k rozhovorům o víře v církvi čs. Toto dílo je theologickým výrazem svobodné křesťanské víry na biblických základech. Je základnou, která má podnítit k pokračování diskusí a pomoci v nich. Nesmí se stát záminkou a příležitostí pro diskvalifikování jiných theologických názorů, jež v něm nejsou obsaženy (podtrženo mnou)."  Patriarcha Kovář dále píše: "Očekávám, že nám pomůže především při plnění  naléhavého úkolu... překonati co nejdříve dvojakost, která ochromuje duchovní sílu církve od jejího počátku: rozpor vyznání víry, jak se v našich sborech děje v liturgii a v duchovní písni, s theologickým smýšlením v otázkách víry, které často popírá obsah bohoslužebného vyznání."
Přiznávám, že jsem neprováděl doslovné porovnání ale jsem toho mínění, že identický dokument nesoucí však rozšířený název církve byl vydán Ústřední radou v roce 1975 pod názvem ZÁKLADY VÍRY CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ. V jeho neautorizované předmluvě  mimo jiné čteme: "...bohoslovecká tradice církve československé husitské se liší v hlavních bodech od všech církevních tradic. Přitom je postavena biblicky, a proto tvoří součást obecně křesťanského ekumenického bohosloví."
V Církvi československé husitské se přes existenci Základů víry a snad právě pro ono proklamativní prohlášení, že nejsou katechismem církve nalezl autor mající schopnost i vůli a v neposlední řadě také ochotu věnovat síly i čas sepsání Katechismu v duchu Církve československé husitské, byl jím ThDr. Rudolf Medek (svého času biskup brněnské diecéze). Katechismus vydal BLAHOSLAV, vydavatelské zařízení CČSH v roce 1990 nákladem 5000 výtisků.
Dalším materiálem se kterým tu chci pracovat je výbor z duchovního a teologického  odkazu prof. ThDr.PhDr. Otty Rutrleho vydaný  pod titulem KŘESŤANSKÁ VÍRA A ŽIVÁ CÍRKEV (editor Milan Salajka) náboženskou obcí Praha 1–Staré Město roku 2001.

Někoho možná zarazí,

že následujícím textům předchází písnička Pábitelé. Já si myslím, že to není tak zcela od tématu jímž se tu budu  zabývat. Protože co můžeme v této oblasti lidského myšlení považovat za zcela konečné a definitivní. Z pohledu Stvořitelova jsme jakýmisi pábiteli, když se pokoušíme pronikat a následně mluvit o jeho tajemství.