Už více jak deset let nahlížím příležitostně do útlé knížečky tohoto autora nazvané ZMRTVÝCHVSTÁNÍ UKŘIŽOVANÉHO. Chtěl bych se s případným čtenářem těchto stránek postupně podělit o jakýsi výběr z tohoto textu. Dílko se sestává ze tří částí. Ta první se jmenuje Ježíšovo vzkříšení jako o světě rozhodující Boží jednání.
Nejstarší literárně zachycené svědectví o Ježíšově zmrtvýchvstání je jednoduchá formulace zvěsti o vzkříšení: "Bůh vzkřísil Ježíše z mrtvých." Tato formulace je buď oznamovací větou nebo a možná původně Božím přívlastkem "Bůh, který vzkřísil Ježíše z mrtvých." Jisté je, že tato prostá formulace vzniklá v prvotní obci je jejím vyznáním o jedinečném Božím jednání v minulosti totiž Jeho činu na mrtvém Ježíši. Této formulaci je třeba naslouchat na pozadí paralel ve starozákonně-židovských modlitbách a vyznání.
Nejranější velikonoční hlásání vyhlašuje: Bůh, který ve své moci stvořil nebe a zemi a který v dějinách zachránil Izrael, vstoupil do krajní pochybnosti vyvolané smrtí na kříži a zdánlivě zavrženého a ztraceného Ježíše vyvýšil a potvrdil. Tak se Bůh Izraele ztotožnil s tím pohoršujícím Ježíšovým obrazem Boha a sám se na Ježíši neodvolatelně prokázal jako Bůh, na kterého se Ježíš na zemi odvolával a celou svou existencí o něm vypovídal, jako zachránce ztracených, jako ten kdo těmto ztraceným nabízí svoji milost a přijetí. Proto jsou velikonoce obratem v čase světa – JAHVE se definitivně ukazuje jako Bůh Ježíšův; nastává nezvratná vláda jeho dobroty.
Žádné komentáře:
Okomentovat